Bystroushaak's blog / Czech section / umami (youtube kanál)

umami (youtube kanál)

u m a m i je youtuber, jako málokterý jiný. Jeho animované příběhy se postupně řadí mezi velikány žánru podivných filmů, jako je David Firth, Brad Neely, či Jason Steele.

Kromě podivných videií, jako Pong,

Thomas the Thermonuclear Bomb,

či polívek; The End of an Era,

a The Cycle of Life,

vydává také sérii Interface. A Interface je to, co považuji za skutečné umění.

Interface začíná podivně. První epizody mě skoro nudily. u m a m i, civilním jménem Justin Tomchuk nás v nich uvede do dvou postav; Mischiefa (neštěstí) a muže v modrém, o kterém se později dozvídáme, že se jmenuje Henryk. Henryk stojí u výlohy a dívá se do statického šumu v očích manekýnů.

Tento šum, nazývaný „cerebral electricity“ (mozková elektřina) je ve světě interface častým tématem, které by se přibližně dalo připodobnit k magii. Tam kde je šum, tam se realita chová divně.

To vzápetí předvádí Mischief, tvor neustále měnící tvary, který se objeví za Henrykem a překvapí ho.

V krátkosti se představí a vysvětlí, že byl jeden z námořníků na palubě lodi filadelfského experimentu, při kterém byl zničen a donucen přijmout svou nynější fyzickou podobu měňavce.

V době psaní tohoto blogu je na světě dvanáct epizod, z nichž každá další nám ukazuje putování Henryka s Mischiefem po podivně dystopickém světě ve stylu velkého bratra z 1984. Postupně se dovídáme, že i Henryk je speciální, tak jako Mischief, že „mozková elektřina“ je využívána korporací Greetings robotics napojenou na vládu a že tvorů, kteří jsou jí ovlivněni je na světě hodně.

Výtvarná stránka

Co na animacích od u m a m i zaujme od prvního pohledu je výtvarná stránka. Animace se na první pohled tváří, jako kdyby šlo o něco tvořeného v malování. Používá jen pár barev, tlusté černé čáry, občas jen přibližné malby postav.

Ve skutečnosti je všechno co vidíme záměr. Autor na youtube často pořádá live ukázky práce, kde je možné vidět jak 3D modeluje jednotlivé scény. Častým tématem jsou rotující věci a falešné „zrnění“, které dodává živost i statickým scénám.

Další věcí, jenž vyniká hlavně od šesté epizody, je hudba. Jedná se o pomalé melancholické instrumentální kusy, které se v klíčových okamžicích naplní emocemi a dokreslí scény neskutečným způsobem. Proslov Henrykovy dcery a hudební podklad z konce šesté epizody jsem si pouštěl snad dvacetkrát a považuji ho za dokonale zpracované dílo.

Pokud se vám nechce na Interface koukat, doporučuji tento speciál k 100 000 odběratelům, který krásně ukazuje všecho o čem jsem psal, od hudby po výtvarnou stránku.

100,000 Subscriber Special

A pak je tu příběh. Ten odlišuje Interface od mnoha jiných animovaných záležitostí, protože není triviální. Na redditu se po každé epizodě najdou spousty lidí, kteří se jí snaží rozebrat a pochopit a krása všeho je, že to může mít mnohovrstevnaté vysvětlení. Některé části je možné vidět jako paralely s masmédii dvacátého století, ovlivňováním lidí a konzumerskou kulturu. Jiné jako narážky na filosofické problémy.


u m a m i možná není pro každého, ale mně přesně sednul do vkusu. Ať už hudbou, tak výtvarnou stránkou. Rozhodně se jedná o něco netradičního, na hraně podivnosti, přesně tak jak to mám rád.

Relevantní diskuze

Become a Patron