3D tiskárna Průša MK3S+; sestavení a první tisk
Před pár měsíci jsem si koupil 3D tiskárnu. Motivace byla jednoduchá; Chtěl jsem dělat víc fyzických činností rukama, než jen psát software celé dny. Tiskárna by mi měla umožnit jednoduše vyrábět všechny možné užitečné věci, krabičky, držáky a tak podobně. Taky se to skvěle kryje s mým dalším hobby z poslední doby; 📂3D modeling v Blenderu.
Po dlouhém čekání (skoro dva měsíce) tiskárna konečně dorazila .
"Proudly made in the Czech Republic". Jsem rád že jsem mohl podpořit lokálního výrobce.
Sestavení
Objednal jsem si stavebnicovou verzi. Hlavně protože má podstatně kratší termíny doručení, než sestavená verze, celkově se na ní čeká o několik týdnů míň. Ale taky protože si vážně užívám sestavování různých podobných věcí. Když jsem studoval střední elektroprůmku, tak jsem sestavoval různé kity co se musely pájet každou chvíli. Na sestavování jsem se tedy těšil i proto, že jsem si svým způsobem připomenul mládí.
Celkově mi trvalo něco přes osm hodin první den, a čtyři hodiny druhý den tiskárnu sestavit. Většinu času zabralo šroubování inbusem. Zkoušel jsem používat akuvrtačku ve šroubovacím módu, ale i na nejnižší nastavení točivého momentu (1 z 15) jsem jeden šroub zlomil, takže jsem skončil u šroubování ručně.
Jak už je u mě blbou tradicí, jako vždy jsem vyfotil příliš málo fotek z průběhu, čehož zpětně lituji.
Návod ke stavbě je dost dobrý a poměrně velký - má 132 stránek. Až na pár stran, kde byly obrázky moc tmavé, a tudíž jsem se musel uchýlit k online verzi, se světlejšími obrázky, jsem neměl žádný problém pochopit co mám jak udělat.
Nejsložitější, ale také nejzajímavější částí k sestavení je extruder (tisková hlava). Ta je udělaná z mnoha kusů, které složené tvoří jednu součástku. Všechny kusy je nutné sešroubovat dohromady v poměrně kreativních pozicích, a vložit do nich různé funkční části. Krokový motor, infračervený senzor filamentu (tiskový materiál), kovové tělo tiskové hlavy, dva chladící větráčky a senzor pro magnetickou kalibraci. Taky je nutné různě skrz konstrukci prostrkat dráty do drážek. To celé pak smontovat dohromady množstvím šroubků a matiček, které se musí prostrkat do připravených míst v 3D tisknutém plastu.
Montování komponenty jsem si fakt užil a dost se mi líbil její koncept, kde jde hodně vidět, že byla vyrobená v nějakém CAD softwaru. Je to ten druh součástky, kterou si pořádně neumím představit navrhovat na papíře. Sestavení mi trvalo něco jako pět hodin.
Další obtížná část bylo vyvedení kabeláže od všech možných komponent, kde je třeba srovnat všechny kabely do úhledných svazků, a ty pak vést různě podél těla tiskárny do malé kontrolní desky. Nebylo to vysloveně komplikované, ale celé to má několik možných řešení a obrázky v manuálu byly malé a ne úplně jasné, často zabrané z divného uhlu, kde jsem nechápal, k jaké části tiskárny se to vztahuje.
Zde je tiskárna po sestavení:
Dál byla na řadě kalibrace, kde tiskárna kontroluje sama sebe pomocí magnetického senzoru v tiskové hlavě, načež aplikuje různé korekce proti nepřesnostem v sestavení a možné křivosti rámu.
Ukázalo se, že moje verze tiskárny (MK3S+) se neumí korektně zkalibrovat s dodanou verzí firmware (myslím si, že firmware podporuje jen starší modely). Jakmile jsem verzi updatoval, kalibrace už proběhla hladce:
Používám českou verzi firmware, protože proč ne.
Poslední přišla na řadu kalibrace osy Z, kde je nutné zkontrolovat vzdálenost tiskové hlavy od podložky pomocí vestavěné funkce firmware. Při té dochází k tisku jakéhosi obrazce na podložku a je nutné upravovat hlavu nahoru a dolu, než člověk nastaví správně vzdálenost od podložky. Tohle mi zabralo několik pokusů, během kterých jsem musel dát na tiskové hlavě níž P.I.N.D.A. senzor, protože výsledná korekce byla větší jak -2 mm, což manuál nedoporučuje.
Když jsem tyhle kroky dokončil, byl jsem skoro smutný že tahle část skončila. Sestavování jsem si užil víc, než jsem čekal.
Tisk
První věc, kterou jsem vytiskl po kalibraci bylo PRUSA logo, které je před-nahrané v SD kartě, která je dodávána k tiskárně.
Tohle je přesně kvalita tisku, kterou jsem očekával od hoby 3D tiskárny. Byl jsem proto dost překvapen, když jsem zkoušel tisknout můj First lowpoly fox model, během čehož se ukázalo, že tiskárna umí tisknout podstatně jemněji, protože jsem omylem ve Sliceru nastavil 0.07 mm kvalitu tisku:
Je těžké přiblížit jak moc je to jemné jen z fotek. V podstatě není možné cítit vroubky z tisku. A to ještě tiskárna umí 0.05mm! Tisk je hodně pomalý, ale o hodně lepší, než jsem kdy čekal.
Jak je možné vidět z obrázku, tisk modelu jsem zastavil v půlce, protože tisk ocasu lišky selhal. Ukázalo se, že musím ve Slicer manuálně přidat podpory tisku, pomocí support enforceru.
Tisk je o hodně tišší, než jsem čekal:
A to ani není tichý režim, který tiskárna taky umí. Tady jsou ukázky prvního úspěšně vytištěného modelu:
Záda lišky jsou divně hrubé, což se ukázala jako moje chyba, protože jsem během průzkumu Sliceru zapnul funkci žehlení, která umí vyhlazovat rovné povrchy. Jak ale uvádí přímo manuál, pro tuhle funkci je třeba mít rovný povrch, jinak to skončí takhle divně. Zadní nohy se utrhly při vyndavání z podpor tisku, protože jsem si nedal dost pozor a taky protože nožky jsou moc tenké.
Větší model
Dál jsem vytiskl větší verzi modelu, použitím 0.1 mm nastavení:
Míry
Byl jsem zvědavý, jak moc je tiskárna přesná, takže jsem si vytiskl tenhle divný bazmek:
Jedná se o krychli s velikostmi hran 10 mm, 10 mm válec a o 45° otočený diagonální kvádr o rozměrech 10 x 10 x 1 mm. Tady je ukázka výsledku tisknutého s 0.05 mm nastavením (tisk trval přes hodinu, lol);
Přesnost je lepší, než jsem čekal a jsem spokojený s pod-milimetrovou přesností. Výška krychle je trochu víc než očekávaných 10 mm, ale to se zpětně ukázalo proto, že jsem měl zapnutou volbu, kdy tiskárna prvně vytiskne dvě vrstvy tisku jako podložku, před tiskem samotného modelu.
Očividně se nejedná o strojní přesnost, ale i tak mi přijde, že na hoby 3D tiskárnu, kterou jsem doslova sestavil ze spousty 3D tisknutých součástek, jde o dobré výsledky.
Co přijde dál
Než jsem si tiskárnu objednal, tak jsem se donutil sepsat si seznam deseti věcí k vytištění. Cílem bylo se předem přesvědčit, že budu tiskárnu k nečemu používat, a že neskončí jako hračka hozená někam do rohu po pár dnech, co jsem si s ní hrál. Celkově se snažím si kupovat jen věci, pro které mám nějaké reálné použití.
V následujících blozích ukážu co jsem konkrétně tiskl, a také zkusím nějak vyhodnotit, jestli se jedná o skutečně užitečný nástroj, nebo jen věc, která sice vypadá cool, ale ve výsledku není moc použitelná.
