Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Dnes se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebreme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.
Filosoficko-technické zamyšlení a naivní proklamace.
Většina toho, co jsem popsal v Programovacím FAQ je vhodná pro naprosté začátečníky, protože ti mi reálně píšou. Nyní bych se ale rád zaměřil i na středně pokročilé programátory, kteří se rozhodli začít programovat komerčně.
Před nějakou dobou proběhla na abclinuxu diskuze o desktopu, kde byl nakousnut i Smalltalk a jeho GUI, kde jsem zmíňil „morphic halo“ jako prvek, který smalltalkovským GUI umožňuje reflexi. V diskuzi jsem byl požádán o další informace, proto vám dnes přináším článek na téma reflexe grafického rozhraní nejen ve Smalltalku.
Model Kübler-Rossové (dále jen K-R) je znám psychologům a také lékařům. Popisuje pět fází, kterými prochází lidé, než se smíří s nevyhnutelným nepříjemným faktem. Zajímavé mi přijde, že podobné fáze se často dají najít i ve světě informačních technologií.
Krátký článek na téma programátorských editorů, k čemu jsou, co pro vás dělají a tak podobně.
Článek pro úplné začátečníky, na téma jak a hlavně proč se stát programátorem + často kladené dotazy, které dostávám do mailu.
Lehce filosofické zamyšlení na téma dotazů o motivaci, které mi lidi píší.
Rada, kterou si prosím vemte k srdci.
Dlouhá odpověď na téma rozdílu mezi scriptovacími a kompilovanými jazyky, s praktickými ukázkami zdrojových kódů a assembleru.
V poslední době jsem několikrát dostal ten samý dotaz; „Nebojíš se, že se do IT nahrne tolik lidí, že bude opravdu těžké se uživit?“ Pokaždé jsem odpovídal „ne, nebojím,“ což si protistrana vyložila jako že jsem nad tím nepřemýšlel a začala mi přednášet argumenty, proč bych se měl bát. Zinazopelekwa jak vyšitá mě začala unavovat, tak jsem se rozhodl sepsat proč si to nemyslím.
Po dlouhé době jsem si zahrál hru, která mě opravdu bavila a nezačala nudit během celé doby, co jsem jí hrál.
Občas se stane, že potřebujete přistupovat k nějakému zdroji na internetu nepřímo. Pokud se jedná o desítky až stovky requestů, a neplánujete dělat nic ošklivého, dá se použít třeba VPS, nebo VPN. Pokud však potřebujete například postahovat nějakou větší databázi, která vám zabere tisíce a statisíce requestů, je většinou dobré, či přímo nutné, použít proxy.
Jelikož se na abclinuxu nedávno rozjela docela ucházející diskuze o pythonu, napadlo, mě, že bych nasdílel zajímavé odkazy, které jsem si za posledních pár let uložil do wiki a nějak se týkají pythonu.
Před nějakou dobou jsem na internetu narazil na video nazvané "14-Year-Old Prodigy Programmer Dreams In Code". Nejspíš bych na celou událost zapomněl, kdybych o pár dní později z několika různých míst nedostal zpět odkaz nazvaný "Mladý génius a sny v kódech", což je stejné video doplněné o české titulky a občas nějaký ten textík o čem to vlastně je.
Článek o crackování hesel, různých přístupech a k tomu jedna malá challenge.
Pokud někdy zavítáte do Karlových Varů, pravděpodobně zjistíte, že město platí vlastní wifi síť, do které se může kdokoliv zdarma připojit. Z nepochopitelného důvodu je však doba připojení omezena na 30m, po jejímž uplynutí vám síť utne všechny probíhající spojení a musíte se opět přihlásit pomocí naprosto trapného webloginu. Štvalo mě to, tak jsem vytvořil krátký program v D, který to dělá za vás.
Je to již přibližně rok, co jsem se začal zajímat o programovací jazyk D. Co se od té doby v mém názoru na D změnilo?
V tomto blogpostu jsou popsány dvě věci - jak použít Arduino jako programátor pro rodinu AVR a jak použít programy z Arduina v ATmega8-16PU bez nutnosti bootloaderu a dalších opičin.
Nudil jsem se, tak jsem sepsal něco o programovacím jazyku D. Není to ani tak článek o D, jako spíš můj názor na něj a ostatní programovací jazyky.
Did you enjoy the blogpost? Here are other posts from this blog:
You can find many more in changelog..