Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Dnes se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebreme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.
Filosoficko-technické zamyšlení a naivní proklamace.
Před nějakou dobou proběhla na abclinuxu diskuze o desktopu, kde byl nakousnut i Smalltalk a jeho GUI, kde jsem zmíňil „morphic halo“ jako prvek, který smalltalkovským GUI umožňuje reflexi. V diskuzi jsem byl požádán o další informace, proto vám dnes přináším článek na téma reflexe grafického rozhraní nejen ve Smalltalku.
Did you enjoy the blogpost? Here are other posts from this blog:
You can find many more in changelog..