Neal Stephenson
Knihy Neala Stephensona patří k mezi ty nejlepší co jsem kdy četl. Nejednalo se o knihy lehce stravitelné, některé z nich jsem několikrát odložil, protože mi přišly jako totální blbost (Sníh, Diamantový věk, Velké U). Když jsem však později překonal podvědomý odpor z podivných světů které popisují, nestačil jsem žasnout nad jejich genialitou. To že jsou geniální přitom nemyslím jako slovní obrat; když se nad nimi zpětně zamýšlím, tak ty knihy opravdu jsou geniální a každá z nich mi něco dala a nějak podstatně změnila pohled na svět kolem mě. To se rozhodně nedá říct o většině ostatních knih, které jsem četl.
U Stephensona si obzvlášť cením způsobu jakým píše. Nevím jak bych to měl přiblížit, sedí mi na to jen klíčová slova racionální a logika. Přijde mi, že nějak podobně by mohl psát Spock, nebo Sheldon, kdyby jim nechyběl smysl pro humor a vypravěčský um.
Sníh
Sníh jsem měl dlouho na disku v elektronické verzi, pokud mi paměť slouží tak tak tři, možná čtyři roky. Několikrát jsem se do něj pustil, ale nikdy jsem nedokázal překonat první kapitolu o rozvozu pizzy. U Stephensona jsem obecně vypozoroval pravidlo, že prvních pár kapitol představuje jakousi bariéru, do které se musím donutit. Jakmile jí proniknu, odhalí se mi úžasný, neokoukaný, mnohovrstvý příběh a Sníh není vyjímkou.
Příběh se odehrává ve světě kompletně změněném moderními technologiemi, kde se většina států v USA rozpadla na miniaturní státečky představované městy, nebo jejich čtvrtěmi. Hlavními postavami jsou skatebordistka, rozvažeč pizzy a drsnej týpek, který si v sajdkáře své motorky vozí atomovku. Děj nemá cenu moc popisovat - i když to může vypadat jako děsná kravina, opak je pravdou.
Diamantový věk aneb Obrazová čítanka pro urozené slečny
Kniha lehounce navazuje na Sníh, ale odehrává se podstatně později. Svět byl totálně změněn nanotechnologiemi, díky kterým již není potřeba výroba věcí, neboť všechno co chcete vám sestaví kompilátory hmoty a celý svět je rozdělen mezi určitá společenství. Prvotřídní inženýr John Hackworth dostane za úkol vytvořit Obrazovou čítanku, jakousi učebnici, jenž vychovává a vzdělává mladé dívky, přičemž se jim snaží dodat něco víc než jen vědomosti. Hackworth tajně vyrobí jednu kopii učebnice i pro svojí dceru, naneštěstí pro něj jí však ztratí a ta se dostává do rukou Nell - děvčeti z chudé rodiny.
Kniha má na svém začátku opět silnou bariéru. Přijmout a alespoň základně pochopit svět který se tomu našemu podobá jen velice lehce vyžaduje odhodlaného čtenáře. Opět platí že jakmile proniknete bariérou, objevuje se před vámi úžasný svět, jaký jste si nejspíš nedokázali ani představit. Na hrad Turring a systém výměny zpráv mezi posly nejspíš do smrti nezapomenu, přičemž mám pocit jako bych tam byl.
Z knihy jsem si vypsal i jeden zajímavý citát:
„Rozdíl mezi ignorantem a vzdělaným člověkem je v tom, že ten druhý zná víc faktů. To ovšem nemá nic společného s tím, jestli jsou ti dva hloupí, nebo inteligentní. Rozdíl mezi hloupým a inteligentním člověkem - a to platí, ať už jsou vzdělaní nebo ne - je v tom, že inteligentní lidé dokážou zacházet se složitostmi života. Neohromuje je, když je nějaká situace nejasná, nebo dokonce vnitřně rozporná - ba naopak, oni vlastně takové situace očekávají a pojímají podezření, pokud se věci zdají být příliš jednoduché.“
Velké U
Velké U popisuje události na smyšlené Megaverzitě - gigantické univerzitě a přilehlých kolejích. Na rozdíl od "normálních" vysokých škol je tahle trochu jiná, plná nejrůznějších individuí a spolků, mezi kterými vypukne válka, jenž na konci knihy způsobí zničení budov kolejí.
Velké U je podle mého názoru nejčtivější kniha od Stephensona, což je možná dáno tím že je to jeho prvotina. Jak už bývá u Stephensona zvykem, na začátku je bariéra a první dvě nebo tři kapitoly působí jako nehorázná, nicneříkající nuda. Jakmile se však přes ně dostanete, budete mi muset dát za pravdu že je to dílo vskutku ojedinělé a úžasně vtipné. Vzhledem k tomu že mám sám s kolejemi a vysokou školou nějaké ty zkušenosti jsem si knihu užíval a při jejím čtení málem chrochtal blahem :).
Kryptonomikon
Děj je dost složitý, sleduje několik postav ve dvou časových rovinách - současnost (něco okolo roku 1995, +- 5 let) a druhou světovou válku. Zatímco předchozí knihy byly více/méně sci-fi/kyberpunk, v případě Kryptonomikonu je zařazení docela nelehké. Částečně je to falešná historie, válečná kniha, špionážní thriller a bůh ví co ještě podle toho kterou postavu zrovna děj sleduje. Pokud nemáte rádi sci-fi a předchozí knihy se vám zdály jako blbosti, Kryptonomikon rozhodně zkuste, třeba se dozvíte něco zajímavého z hlediska IT, nebo šifrování.
Kryptonomikon je první kniha kterou jsem kdy od Stephensona četl. Měl jsem tenkrát zkouškové a navíc bylo zrovna tuším liberecké mistrovství. Čtením Kryptonomikonu jsem strávil měsíc a to jsem se tomu věnoval několik hodin denně. Zatímco přečíst stránku normální knihy mi trvá asi dvě minuty, přečíst stránku kryptonomikonu asi tak pět až deset minut. Nevím jestli je to velikostí písmen, nebo hutností autorova projevu, každopádně si na knihu vzpomínám jako na jednu z nejobtížnějších co jsem kdy přečetl. Pokud bych připodobnil ostatní knihy k běhu na sto metrů, Kryptonomikon by byl během na čtyři kilometry. Přes to všechno je můj názor na něj velice pozitivní.
Rtuť
Děj se odehrává v době Isaaca Newtona a popisuje bádání fyziků, politické pletichy a důležité události té doby. Kniha je trochu nebezpečná, protože po jejím přečtení budete mít trochu problém rozlišit co se skutečně stalo a co bylo jen smyšlenka :).
Rtuť je první díl z Barokního cyklu. Zatímco u Kryptonomikonu je zařazení nejasné, Rtuť spadá jednoznačně do kategorie smyšlené historie. Děj se odehrává ve stejném světě jako Kryptonomikon, ale o několik století dříve. V knize narazíte i na prapředky postav z Kryptonomikonu (konkrétně Waterhause). Rtuť je jedinou knihu kterou jsem četl déle než Kryptonomikon, přibližně půl roku. Některé dny jsem přečetl třeba tři stránky a měl jsem dost, tak moc je kniha místy hutná (nikoli nudná, nebo nezajímavá!). Jestliže jsem připodobnil Kryptonomikon k běhu na čtyři kilometry, pak Rtuť (resp. Barokní cyklus) je maraton. V angličtině už vyšlo pokračování, do češtiny však zatím bohužel nebylo přeloženo.
