Bystroushaak's blog / Czech section / Knihy / Passages from the Life of a Philosopher

Passages from the Life of a Philosopher

Konečně se mi povedlo dočíst knihu o počítačích, která patří nejspíš mezi nejstarší na světě, tak jsem se rozhodl podělit o svoje dojmy.

Jak už uvádí titulek, jedná se o knihu Passages from the Life of a Philosopher, kterou vydal Charles Babbage v roce 1864. Kniha je volně dostupná na internetu a tak si jí může stáhnout kdokoliv, kdo o ní projeví zájem:

Případně se dá i zakoupit papírová verze:

Jak název knihy napovídá, jedná se o Výňatky ze Života Filozofa, tedy autobiografickou knihu, do které autor více/méně náhodně poskládal různé příběhy ze svého života. Některé jsou humorné, velká část z nich se zabývá jeho výzkumy na poli mechanických počítačů, další se pak věnují cestování a vědecké činnosti, například výzkumu železnice.

(Charles Babbage. Zdroj: Wikipedie.)

Slovo filosof je v tomto kontextu nutné vnímat jako přírodní filosof, tedy někdo kdo se věnuje matematice a fyzice, vynalézání a možná trochu konstrukci strojů, či architektuře, nikoliv pod dnešním čistě humanitním významem.

Jazyk

Ačkoliv je kniha 151 let stará, a je tedy pochopitelně sepsána poněkud archaickým jazykem, neměl jsem nejmenší problém s jejím čtením. Pevně věřím, že kdokoliv, kdo zvládá číst v angličtině na úrovni pokročilého začátečníka, na tom bude stejně.

Jelikož byla kniha napsána v morálně civilizovanějších časech, prakticky všechny dialogy jsou vedeny pomocí „obširnějšího“ jazyka, který mě nepřestává fascinovat svou květnatostí. Jak to myslím je docela dobře vidět například ve filmu Mr. Turner, který pojednává o životě malíře J. M. W. Turnera, jenž žil v přibližně stejném období a je podobných rozhovorů plný (samozřejmě to chce původní dabing).

Rozsah

Rozsah PDF, které se dá stáhnout z webarchivu je 508 stran. Čtení mi zabralo přibližně dva týdny v metru a chvíli před spaním, přičemž posledních 250 stránek jsem přečetl za dva dny, během pátečního svátku a soboty. Není to tedy tak hrozné, i kdyz kniha patří mezi tlustější.

Zajímavosti ohledně stylu

Samotná kniha obsahuje několik zvláštních znaků, které se dnes moc nevidí. Nedokáži posoudit, nakolik se jednalo o dobový trend a nakolik o výstřednost Babbageho.

Jedná se o:

  1. Nadpis každé stránky. Seznam nadpisů každé stránky je uveden na začátku každé kapitoly.
  1. Zvláštní citace, kde když cituje delší text o rozsahu například jednoho odstavce, tak uvozovka začíná na novém řádku, ale není nikde ukončena. To vypadá například takto:
“It may not, therefore, be deemed too sanguine an anti-
“ cipation, when I express the hope that an instrument which
“ in its simpler form attain to the extration of the roots of
“ numbers, and approximates to the roots of equation, may,
“ in a more advanced state of improvement, rise to the
“ approximate solutions of algebraic equations of elevated
“ degrees. I refer to solutions of such equations proposed
“ by Lagrange, and more recently by other analysts, which
“ involve operations too tedious and intricate for use, and
“ which must remain whithout efficacy, unsless some mode be
“ devised of abridging the labour of faciliating the means of
“ performace.“

Přišlo mi to jako zvláštní zvyk, kde osobně bych preferoval písmo latinkou, která je jinak v knize poměrně hojně používaná.

Kapitoly

Většina lidí asi knihu číst nebude, přišlo mi proto dobré přidat seznam všech kapitol a krátce shrnout o čem každá kapitola pojednává. K těm zajímavým jsem přidal i citáty, které mi přišly pozoruhodné, či důležité. Každá kapitola a citát obsahuje číslo stránky, na kterém se nachází, jak v PDF, tak i podle skutečného vytištěného číslování stránek.

Dedication

Strana 5 (pdf)

To Victor Emanuel II., king of Italy.

Preface

Strany 7-8 (pdf)

Na téma motivace sepsání knihy.

Contents

Strany 9-12 (pdf)

Obsah.

Chapter I.

Strany 13-18 (pdf), 1-6 (kniha)

Meditace o předcích, co je vlastně jméno, jeho praktický význam a užitečnost.

Zajímavý citát:

What is there in name? It is merely an empty basket, until you put something into it.

— strana 13 (pdf), 1 (kniha)

Chapter II.

Strany 19-28 (pdf), 7-16 (kniha)

Dětství. Nejranější vzpomínky, oblíbené hračky. První zážitky.

Chapter III.

Strany 29-36 (pdf), 17-24 (kniha)

Klukovská léta. Autor vzpomíná, jak ho matka vzala na několik výstav strojů, kde se setkal s prvními automatony, konkrétně Silver lady (Stříbrnou paní).

Zážitky ze školy. Za zmínku stojí Babbageuv hlad po informacích, kdy tajně zůstával vzhůru doslova celé noci, aby mohl studovat matematiku.

První zkušenosti s alkoholem.

Chapter IV.

Strany 37-52 (pdf), 25-40 (kniha)

Cambridge. Hon za univerzálním jazykem, různé kluby, výsledky a zážitky na akademické půdě.

Chapter V.

Strany 53-79 (pdf), 41-67 (kniha)

Diferenční stroj číslo 1. Vysvětlení principů, vysvětlení diferencí a motivace ke stavbě stroje. Různé problémy okolo toho.

(Diferenční stroj. Zdroj: Computing archives.)

Chapter VI.

Strany 80-108 (pdf), 68-96 (kniha)

Různá prohlášení, citace ostatních lidí. Vysvětlení situace okolo Diferenčního stroje, detaily ohledně ceny a financování. Jednání s úřady, které projevovaly slušný nezájem, nehledě na neustálé změny politků.

Z kapitoly jde cítit velký despekt a ztrátu iluzí o politice a politících.

Chapter VII.

Strany 81-123 (pdf), 97-111 (kniha)

Diferenční stroj číslo 2. Doporučení hrabětem z Rosse (Earl of Rosse) a zamítnutí hrabětem z Derby (Earl of Derby).

And at a period when the progress of physical science is obstructed by that exhausting intellectual and manual labour, indispensable for its advancement, which it is the object of the Analytical Engine to relieve, I think the application of machinery in aid of the most complicated and abstruse calculations can no longer be deemed unworthy of the attention of the country. In fact, there is no reason why mental as well as bodily labour should not be economized by the aid of machinery.

— strany 118-119 (pdf), 106-107 (kniha)

Chapter VIII.

Strany 124-153 (pdf), 112-141 (kniha)

O analytickém stroji. Babbage zde popisuje, jak ho napadlo vytvořit univerzální stroj, který by mohl přepínat různé algoritmy počítání, jakož i ukládat a načítat data do paměti, tisknout, číst děrné štítky a interagovat s operátorem pomocí zvonků, a (mechanického) displeje, který zobrazí co chce stroj za další data a operátor mu je dodá do čtečky děrných štítků.

(Kus analytického stroje s mechanickými displeji. Zdroj wikipedie.)

Dále se pak v kapitole věnuje Mechanické Notaci a inspiraci Jacquardovo strojem. Zmiňuje také množství chyb v tehdy tištěných tabulkách (ještě se tomu věnuji ke konci).

Osobně na mě hodně zapůsobilo jak moc stavbě stroje věnoval prostředků:

In order to carry out my pursuits successfully, I had purchased a house with above a quarter of an acre of ground in a very quiet locality. My coach-house was now converted into a forge and a foundry, whilst my stables were transformed into a workshop. I built other extensiye workshops myself, and had a fire-proof building for my drawings and draftsmen.

— strany 124-125 (pdf), 112-113 (kniha)

Dál si stěžuje, že železniční mánie (railroad mania), která v té době vypukla způsobila nedostatek kvalitních pracovníků schopných opracovávat kovy, což vedlo k nutnosti jejich přeplácení. Proto žádá o radu svou matku:

When I had fully explained the circumstances, my excellent mother replied : "My dear son, you have advanced far in the accomplishment of a great object, which is worthy of your ambitioin. You are capable of completing it. My advice is — pursue it, even if it should oblige you to live on bread and cheese."

— strany 125-126 (pdf), 113-114 (kniha)

Za zmínku určitě stojí obecný popis Analytického stroje:

The Analytical Engine consists of two parts:1st. The store in which all the variables to be operated upon, as well as all those quantities which have arisen from the result of other operations, are placed.2nd. The mill into which the quantities about to be operated upon are always brought.Every formula which the Analytical Engine can be required to compute consists of certain algebraical operations to be performed upon given letters and of certain other modifications depending on the numerical value assigned to those letters.There are therefore two sets of cards, the first to direct the nature of the operations to be performed — these are called operation cards: the other to direct the particular variables on which those cards are required to operate — these latter are called variable cards.

— strany 129-130 (pdf), 117-118 (kniha)

Popis vstupně výstupních periferií:

The Analytical Engine will contain,1st. Apparatus for printing on paper, one, or, if required, two copies of its results.2nd. Means for producing a stereotype mould of the tables or results it computes.3rd. Mechanism for punching on blank pasteboard cards or metal plates the numerical results of any of its computations.

— strana 133 (pdf), 121 (kniha)

(Mechanika tiskárny.)

Popis načítání dalších dat z děrných štítků přes lidského operátora, když bude mít stroj potřebu:

Thus the Analytical Engine first computes and punches on cards its own tabular numbers. These are brought to it by its attendant when demanded. But the engine itself takes care that the right card is brought to it by verifying the nuber of that card by the number of the card which it demanded. The Engine will always reject a wrong card by continually ringing a loud bell and stopping itself until supplied with the precise intellectual food it demands.

— strana 134 (pdf), 122 (kniha)

(Děrné štítky pro Analytický stroj. Povšimněte si jejich nemotornosti a nízkého datového objemu - nebyly binární a jsou inspirovány Jacquardovo strojem. Zdroj wikipedie.)

A něco co bude možná trochu povědomé čtenářům páně Turinga:

Now it is obvious that no finite machine can include infinity. It is also certain that no question necessarily involving infinity can ever be converted into any other in which the idea of infinity under some shape or other does not enter.It is impossible to construct machinery occupying unlimited space; but it is possible to construct finite machinery, and to use it through unlimited time. It is this substitution of the infinity of time for the infinity of space which I have made use of, to limit the size of the engine and yet to retain its unlimited power.

— strana 136 (pdf), 124 (kniha)

Chapter IX.

Strany 154-158 (pdf), 142-146 (kniha)

Mechanické Notaci (Mechanical Notation), ve kterou Babbage vkládal velkou důvěru a která mu dle jeho slov umožnila návrh analytického stroje, jenž by byl jinak nemožný. V podstatě se jednalo o alternativu elektronických schémat pro mechanické stroje.

(Mechanická notace v praxi. Zdroj: Babbage’s Analytical Engine: The First True Digital Computer.)

Zajímavé citace:

I have called this system of signs the Mechanical Notation. By its application to geometrical drawing it has given us a new demonstrative science, namely, that of proving that any given machine can or cannot exist; and if it can exist, that it will accomplish its desired object.

— strana 155 (pdf), 143 (kniha)

A také:

Finally, to whatever degree of simplicity I may at last have reduced the Analytical Engine, the course through which I arived at it was the most entangled and perplexed which probably eyer occupied the human mind. Through the aid of the Mechanical Notation I examined numberless plans and systems of computings and I am sure, from the nature of its self-necessary verifications that it is impossible I can have been deceived.

— strana 158 (pdf), 146 (kniha)

Chapter X.

Strany 159-179 (pdf), 147-167 (kniha)

Výstava v roce 1862. Různé trable kolem vystavování Diferenciálního stroje a jeho zapůjčení na výstavy (byl vlastněn vládou a ta měla nějaké výstavy na salámu). Nakonec stroj strčili kamsi do rohu, kde se k němu moc lidí nedostalo. Babbage zde rozvádí některé své představy, jak měla podle něj výstava vypadat. Nutno říct, že kapku odtržené od reality. Spekuluje také ohledně možnosti vydělání výstavami na Analytický stroj.

Vtipná je historka s dotazy Číňanů, jestli se stroj vejde do kapsy:

On another occasion an anecdote was quoted against me to prove that my name was well known even in China. It may, perhaps, amuse the reader. A short time after the arrival of Count Strzelecki in England, I had the pleasure of meeting him at the table of a common friend. Many inquiries were made relative to his residence in China. Much interest was expressed by several of the party to learn on what subject the Chineee were most anxious to have information. Count Strzelecki told them that the subject of most frequent inquiry was Babbage's Calculating Machine. On being further asked as to the nature of the inquiries, he said they were most anxious to know whether it would go into the pocket. Our host now introduced me to Count Strzelecki, opposite to whom I was then sitting. After expressing my pleasure at the introduction, I told the Count that he might safely assure his friends in the Celestial Empire that it was in every sense of the word an out-of-pocket machine.

— strany 169-170 (pdf), 157-158 (kniha)

Chapter XI.

Strany 180-184 (pdf), 168-172 (kniha)

O různých návštěvách a setkáních. Obdivuhodně utkaný portrét Jacquarda.

Chapter XII.

Strany 185-197 (pdf), 173-185 (kniha)

Informace o všemožných setkáních a zážitcích s vévodou z Wellingtonu. V podstatě jeden velký chvalozpěv na vévodu.

Chapter XIII.

Strany 198-206 (pdf), 186-194 (kniha)

Různé zákulisní politické boje a problémy. Dobové optické iluze. Diskuze ohledně toho jak rychle jsou lidi schopni dělat tvůrčí práci a psát. Různé vtípky.

Chapter XIV.

Strany 207-216 (pdf), 195-204 (kniha)

Kapitola o cestování, návštěva Paříže a dalších evropských měst. Setkání s rozličnými více či méně prominentními osobami. Různé vtípky.

Chapter XV.

Strany 217-224 (pdf), 205-212 (kniha)

Babbage jako vynálezce netradičních vynálezů. Příběh o speciálních botách do vody a potápění se v potápěčském zvonu, kde se autor zamýšlí nad navigací ponorek.

Chapter XVI.

Strany 225-239/213-227 (kniha)

Zážitek s návštěvou sopky Vesuv, při které autorovi shořely boty.

(Sopka Vesuv. Zdroj: Antiqua Print Gallery.)

Chapter XVII.

Strany 240-244 (pdf), 228-232 (kniha)

Různé návštěvy a setkání. Babbage přitom těžil z jisté slávy, kterou mu přineslo autorství knihy On the economy of machinery and manufactures.

Chapter XVIII.

Strany 245-253 (pdf), 233-241 (kniha)

Kapitola věnující se autorovým zážitkům na poli odemykání zámků šperháky a louskání šifer.

Zajímavý citát:

One of the most singular characteristics of the art of deciphering is the strong conviction possessed by every person, even moderately acquainted with it, that he is able to construct a cipher which nobody else can decipher. I have also observed that the cleverer the person, the more intimate is his conviction. In my earliest study of the subject I shared in this belief, and maintaihed it for many years.

— strana 247 (pdf), 235 (kniha)

Chapter XIX.

Strany 254-262 (pdf), 242-250 (kniha)

Autorovo zkušenosti s žebráky, zloději a obecně různou lůzou.

Chapter XX.

Strany 263-270 (pdf), 251-258 (kniha)

Zážitky v opeře a zákulisí. Dost psycho. Autor také experimentuje s ostrými světly, na které hned vymyslí balet.

Chapter XXI.

Strany 271-287 (pdf), 259-275 (kniha)

Zážitky ve volební komisi. Nuda a dost o ničem.

Chapter XXII.

Strany 288-303 (pdf), 276-291 (kniha)

Tuhle kapitolu jsem přeskočil. Jakýsi záznam divadelní hry, či snad satira na bázi skutečného zážitku s politikou.

Chapter XXIII.

Strany 304-309 (pdf), 292-297 (kniha)

Zážitky ohledně soudů. Nuda.

Chapter XXIV.

Strany 310-324 (pdf), 298-312 (kniha)

Návštěva Turínu, setkání tamním králem, se kterým si Babbage ku svému podivu docela rozuměl. Cestování.

Chapter XXV.

Strany 325-348 (pdf), 313-336 (kniha)

Zážitky s tehdy vznikající železnicí v Anglii. Autorovy experimenty s vlaky a bezpečností na železnici. Různé vynálezy ohledně zlepšení tehdejší situace, nutno dodat, že docela smysluplné, ale stejně automaticky odmítnuté příslušnými úřady.

(Dobový vlak. Zdroj: Wikipedie.)

Chapter XXVI.

Strany 349-374 (pdf), 337-362 (kniha)

Čistá, ničím neředěná nenávist co se týče pouličních umělců a další pakáže. Autor proti nim sepisuje petice a snaží se je dostat od domu, který si koupil právě kvůli tichu. Pakáž se mu za to odvděčuje vyhráváním o půlnoci, výhrůžkami smrtí a rozmlácenými okny.

Babbage mi v téhle kapitole přijde trochu jako autista. Nedošlo mu, že se nejedná o problém, který by mohla řešit policie, nebo samospráva města, ale o psychologickou válku. Tu imho mohl vyhrát, kdyby najal pár bouchačů, kteří by zmlátili každého, kdo bude opruzovat okolo domu s hudebním nástrojem.

Chapter XXVII.

Strany 375-382 (pdf), 363-370 (kniha)

Filosofování na téma humoru a rafinovanosti. Na paškál se dostanou i zázraky a jak k nim přistupovat.

Autor najde automaton Stříbrné paní (Silver lady) kterou viděl vystavenou jako malý a koupí si jí.

Chapter XXVIII.

Strany 383-398 (pdf), 371-386 (kniha)

Informace pro cestovatele. Hledání vztahů mezi pulzem a dýcháním u zvířat. Vrtání děr do skleněných tabulí, aniž by se rozbily.

Chapter XXIX.

Strany 399-407 (pdf), 387-395 (kniha)

Filosofování a zážitky se závadnými barvami oblečení, které někoho skoro urazily. Přemýšlení a diskuze o zázracích a jejich povaze.

Chapter XXX.

Strany 408-417 (pdf), 396-405 (kniha)

O víře a různých filosofických otázkách. Nuda.

Chapter XXXI.

Strany 418-432 (pdf), 406-420 (kniha)

Totálně zfetovaná kapitola popisující sjetou vizi a komunikaci autora s bytostmi žijícími v jiných sférách. Na konci odhalí, že si lehl na kus sýra a komunikoval s bytostmi z toho sýra. Osobně bych z toho podezříval spíš nějaký halucinogen.

Chapter XXXII.

Strany 433-441 (pdf), 421-429 (kniha)

Různé postřehy, například ohledně šeků a jejich falšování, hudby a tak.

Chapter XXXIII.

Strany 442-452 (pdf), 430-440 (kniha)

Podtitul: Autorovo příspěvky k lidskému vědění. Babbage se zde věnuje různým podstatným věcem co vymyslel, shrnuje to (podle něj) důležité co v životě udělal.

Zajímavý je nápad ohledně různých zařízení jako třeba pumpy, kde pocestný, který si chce napumpovat vodu, nevědomky také pumpuje vodu na zalití zahrady. Tím se zřízení a udržování pumpy vyplatí pro provozovatele i žíznivé poutníky.

Chapter XXXIV.

Strany 453-484 (pdf), 441-472 (kniha)

Podtitul: Autorovo další přispění k lidskému vědění.

Informace o ledovcích a ohledně barev během tání a zamrzání ledu. Různé věci kolem magnetizmu.

Vynález signalizačního zařízení, které poskytuje různou informaci v závislosti na vzdálenosti. V podstatě se jedná o filtr na světlo, který způsobuje, že v závislosti na vzdálenosti je vidět a bliká různě, i když zdroj zůstává pořád stejný. Autor se to snaží protlačit na majáky, kde by to mohlo poskytovat informaci o vzdálenosti lodi od majáku. Opět více/méně nezájem vlády.

(Strana 467 (pdf), 455 (kniha))

Dál různé úvahy ohledně bezdrátové světelné komunikace s loděmi na moři a synchronizace času. Pokus o navržení algoritmu pro řešení piškvorek 3x3 a zamyšlení se, jestli stroje můžou hrát hry stejně dobře jako lidé.

Chapter XXXV.

Strany 485-493 (pdf), 473-481 (kniha)

Autor zde řeší různé práce a příležitosti, které mu utekly. Rozebírá svou finanční situaci. Do jisté míry čtenáře seznamuje se smůlou, kterou měl v životě kolem financí.

Chapter XXXVI.

Strany 494-498 (pdf), 482-486 (kniha)

Nominace na korespondujícího člena Akademie Morálních věd ve Francii. Autor si to snaží nějak přebrat. Proč zrovna ve Francii? Proč Morálních věd?

Appendix

Strany 499-508 (pdf), 487-496 (kniha)

Ještě jednou delší povídání o zázracích a nahlížení na ně, o víře a trochu o železnici. Následuje seznam všech Babbagem vydaných děl.


Poznámky

Stav diferenciálního stroje

Je pravda, že Babbage Diferenciální stroj nikdy nedostavěl. Částečně protože mu vláda odmítla poskytnout další finance, které se po prvních odhadech ukázaly násobně vyšší, částečně ale také proto, že ještě před dostavením začal vymýšlet druhou verzi a Analytický stroj a oficiálně požadovat peníze na jejich konstrukci. To na příslušné úředníky nepůsobilo dvakrát pozitivně. V neposlední řadě za to pak mohla jeho povaha, protože se mu podařilo rozhádat se s prominentními úředníky.

Různé zdroje občas uvádějí, že přístroj nefungoval, či že to byl jen koncept. Přístroj však byl pouze nekompletní, nikoliv nefunkční! Minimálně na úrovni modulů ho Babbage rád předváděl v podstatě komukoliv, kdo k němu přišel domu, včetně detailního vysvětlení principu a praktické ukázky. Svědectví o jeho (nekompletní) funkci tak zanechalo spoustu matematiků a přírodních filosofů.

Švýcarský Diferenciální stroj

Na základě inspirace Babbageovým dílem sestrojil o pár desetiletí po Babbageovi Diferenciální stroj Švýcar Georg Scheutz. Tomu se podařilo přístroj plně dokončit a byl nějakou dobu skutečně používán. Babbage to nesl trpce. Jednak kvůli nezájmu vlády o celé nové odvětví, které vymyslel, ale také díky tomu, že ho do určité míry „předběhl“ nějaký Švýcar. Na druhou stranu tím získal jistou slávu mezí Švýcary, což se později vyplatilo jeho synovi, který tak mohl jen díky společnému jménu těžit z Švýcarské pohostinnosti.

(Švýcarský Diferenciální stroj. Zdroj: The differential engine of Pehr-Georg and Edvard Scheutz.)

Další zdroje:

O přesnosti tabulek

V tehdejších dobách nebyla podstatná rychlost Diferenciálního/Analytického stroje (ta by se pohybovala přibližně u 7Hz), ale jeho přesnost a neomylnost. To byl hlavní důvod, proč Babbage stroj začal vymýšlet:

In 1828 I lent the Government an original MS. of the table of Logarithmic Sines, Cosines, &c., computed to every second of the quadrant, in order that they might harve it compared with Taylor's Logarithms, 4to., 1792, of which they possessed a considerable number of copies. Nineteen errors were thus detected, and a list of these errata was published in Nautical Almanac for 1832: these may be called
Nineteen errata of the first order . . 1832
An error being detected in one of these errata, in the following Nautical Almanac we find an
Erratum of the errata in N. Alm. 1832 . . 1833
But in this very erratum of the second order a new mistake was introduced larger than any of the original mistakes. In the year next following there ought to have been found
Erratum in the erratum of the errata in N. Aim.
1832 . . . . . . . . . . . . 1834
In the "Tables de la Lune," by M. P. A. Hansen, 4to, 1857, published at the expense of the English Government, under the direction of the Astronomer Royal, is to be found a list of errata amounting to 155. In the 21st of these original errata there haye been found three mistakes. These are duly noted in a newly-printed list of errata discovered during computations made with them in the "Nautical Almanac;" so that we now have the errata of an erratum of the original work.
This list of errata from the office of the "Nautical Almanac" is larger than the original list.

— strana 151 (pdf), 139 (kniha)

(Ukázka tehdejších tabulek. Zdroj: The Ticknor Society Blog.)

Mechanická notace

Vynález, kterého si Babbage nejvíc považoval nebyl Diferenciální, ani Analytický stroj, ale právě Mechanická Notace, která jeho vymyšlení umožnila:

The complicated relations which then arose amongst the various parts of the machinery would have baffled the most tenacious memory. I overcame that difficulty by improving and extending a language of signs, the Mechanical Notation, which in 1826 I had explained in a paper printed in the "Phil. Trans." By such means I succeeded in mastering trains of investigation so vast in extent that no length of years ever allotted to one individual could otherwise have enabled me to control. By the aid of the Mechanical Notation, the Analytical Engine became a reality: for it became susceptible of demonstration.

— strana 125 (pdf), 113 (kniha)

(Ukázka mechanické notace. Zdroj: Babbage's Language of Thought.)

Další zdroje:

Detaily fungování Analytického stroje

Pokud by někomu nestačilo vysvětlení z knihy, další detaily jsou zde:

Závěr

Knihu doporučuji všem, kdo se zajímají o počítačovou historii, protože o moc víc historické už tohle téma být ani nemůže. Babbage sice nebyl první, kdo vytvořil/navrhl složité mechanické počítací zařízení (dříve byla Pascalova kalkulačka a Mechanismus z Antikythéry), ale rozhodně byl prvním, kdo vymyslel a popsal univerzální mechanické počítací zařízení.

Ačkoliv by se někomu možná snad mohlo zdát, že kniha je nudné dílo, opak je pravdou. Kniha nešetří různými vtipnými historkami a Babbage nabízí vhled do doby dávno minulé, kterou je zajímavé pozorovat jeho očima. Nedělalo mi problém se s ním identifikovat a velmi rychle jsem si zvykl na jeho styl vyprávění, který mi vyhovoval.

Skrz knihu se jako tenká červená linka táhne Babbageova touha po univerzálním výpočetním stroji. Ač to prakticky nikdy nenapíše přímo, tak z veškerého jeho počínání je vidět, jak moc chtěl stroj stvořit. Tak moc, že tomu věnoval většinu života, vzdal se kvůli tomu prominentních míst v různých radách a komisích a dal tomu většinu peněz, které vlastnil.

Babbage si už tenkrát, před více než sto padesáti lety uvědomil, jaké možnosti by mu univerzální počítací stroj dal a tak tomu věnoval tisíce hodin přemýšlení a představ. Tak strašně blízko a přece tak daleko. Snílek, který si vysnil sci-fi, jenž se o sto let později přesně splnilo. Babbage nakonec ve svém snažení selhal, a poté co odmítl rytířský titul a titul baroneta zemřel a upadl spolu se svými vynálezy do zapomnění na velmi, velmi dlouho.

Become a Patron